Tento týden jsme si připomínali nešťastné výročí od pádu továrny Rana Plaza v Bangladéši (2013), která se kvůli hrozným pracovním podmínkám zřítila a zabila 1134 pracovníků. Ta popud se následně vzmohla vlna nevole proti vykořisťování lidí, požadující lepší podmínky pro dělníky v oděvním průmyslu. Kolik se toho změnilo, těžko měřit. Nějaké počiny se udály, něco jen vyšumělo, jiné věci jsou v procesu. Ale myšlenka slow fashion se udržela do dnešních dní a i nadále světem rezonuje. Řekla bych, že její šíření stále roste (ale také to může být jen dojem mé sociální bubliny).
Když jsem tento týden sdílela příspěvek na Instagramu ohledně podpory Fashion revolution (nezisková organizace, která vznikla právě z těchto snah ve Velké Británii a postupně se rozšířila do světa) a jejího Fashion revolution week (který právě tento týden probíhá), pár minut na to mi přišla zpráva od kamarádky (tímto tě zdravím, Páji! :) ), se kterou jsem se v ten den měla sejít. Psala, že by se mnou tohle téma – udržitelné módy – chtěla prodiskutovat, protože mění šatník a chce na to jít trošku jinak než doposud. Moc mě to potěšilo. Ne že bych byla nějaký módní specialista, ale nějaké informace jsem už v sobě nashromáždila, tak proč je nepředat dál?
Tohle mě dovedlo až k myšlence, že můžu Fashion revolution také podpořit, a to článkem. A tak vám tu teď předkládám pár tipů, jak si sestavit funkční šatník, se kterým budete spokojeni a který vás nebude nutit nakupovat si další a další věci, protože: „nemám co na sebe“.
Nejdříve vytřídit
Než se vůbec rozhodnete měnit či jen pozměňovat šatník, zjistěte, co vlastně ve skříni máte a případně některé věci vyhoďte. Dost často se totiž stává, že opakovaně saháme po oblíbených kouscích a zbytek necháváme ladem. Proč? Protože tyhle nepoužívané věci ve skutečnosti z různých důvodů nepotřebujeme: jsou v takové barvě, že k nim nemáme co dokombinovat, necítíme se v nich dobře, škrábou nás, zjistili jsme, že nám střih nesedí apod. A právě tyto kousky ve skříni nemají co dělat. Takže na řadu přichází třídění.
Pro někoho je to voprus, pro někoho zábava…každopádně pokud třídíte poprvé (nebo po mnoha letech), bude to asi fakt na dlouho, takže si na to vyhraďte čas a nespěchejte. Nechcete přeci zbrkle vyřadit něco, co vám vlastně bude chybět nebo naopak si nechat věci, které vám opětovně budou jen zabírat místo.
Třídění oblečení je proces. A to doslova. Není to otázka jednoho dne, ale nějaké časové doby. Stejně jako při nakupování, i v třídění můžete jednak afektově. Proto se doporučuje udělat si tři hromádky: první – oblečení, které pravidelně nosím (to si necháváte), druhá – oblečení, které nenosím/nechci nosit (to vyhazujete), třetí – oblečení, u kterého nevím.
Třetí skupinu oblečení si dejte taktéž do skříně, ale oddělte si jí nějak, ať vám to v budoucnu usnadní případnou práci. A počkejte. Fungujte jako obvykle a sami uvidíte, zda tyhle kousky potřebujete nebo ne. Pokud po nich v nejbližších měsících nesáhnete (s ohledem na to, že zimní svetr v létě asi nevytáhnete nebo že malé černé či oblek je jen na některé příležitosti), šup s nimi pryč. Pokud po nich ale saháte, pak do vaší skříně patří.
(Pokud třídíte, zkuste myslet na to, že je lepší dané oblečení posunout dál a nevyhazovat do popelnice. Nejjednoduším způsobem je se zeptat nejbližších, zda by si něco nevzali nebo ho odnést do kontejnéru na textil. Jsou ale i lepší způsoby. Již jsem vám tu psala třeba o značce Nosene, která starý (ale ve výborném stavu!) textil přešívá a dává mu tak druhý dech. Takových projektů existuje víc, zkuste případně zapátrat (já je tu na webu časem třeba taky představím).)
Barvy a styl
Tak… řekněme, že máte vytříděno. Teď si chcete vytvořit funkční šatník. Zde si musíte položit dvě otázky: „kam oblečení nosím?“ (tedy otázka stylu) a „v jakých barvách se oblékám?“ – Je to velmi důležité. Chcete mít totiž pěkné, ale i funkční věci.
Kam se oblékám?
Ono to zní dost banálně, ale zamyslete se kam chodíte, co děláte, kde pracujete a z toho vám vyjde, jaké oblečení k životu potřebujete. Pokud pracujete ve firmě, kde nosíte uniformu (firemní věci), pak si asi nemusíte pořizovat 10 reprezentativních košil; pokud však chodíte na nějaká obchodní jednání, kde se to vyžaduje, měli byste je mít. Pokud jste sportovci, mějte sportovněji laděný šatník. Co tím chci říct…
Není to o tom, že nemáte mít i jiné věci, ale oblečení je v první řadě věcí účelnou. Krása je až druhořadá. Pokud budete mít sice milion bot na podpatku a jen jedny tenisky, i když víte, že věčně ve spěchu běháte po městě a nejlíp se cítíte v nízkých botách – pak ztrácí váš botník smysl.
Vaše barvy
Říká se, že člověk si má intuitivně zvolit přibližně tři barvy, ve kterých se obléká (můžete jich samozřejmě mít víc, ale ve třech barvách se člověk ještě nemusí úplně ztratit; čím víc barev, tím těžší na kombinovaní. Takže pokud si troufnete… :) ).
Teď – abychom se špatně nepochopili – to není o mém minimalismu a ve vyžívání se v neutrálních barvách. Ty barvy si zvolte podle sebe! Zamyslete se, ve kterých barvách se cítíte nejlíp, které vám nejvíc sluší a také – jaké barvy v šatníku reálně máte. Ono se totiž může stát, že máte rádi červenou, sluší vám červená, ale neodvažujete si tuhle barvu nosit, a tak jí ve skříni ani nemáte.
Jak říkám – zvolte si přibližně tři barvy. Já osobně bych vám doporučila jednu z nich mít neutrální kvůli funkčnosti. Třeba právě ta černá je geniální. Kromě svatby – týkajíc se ženské módy (u mužů je černý oblek na svatbě použitelný) – se snad hodí kamkoliv.
Pokud vám tyto cca tři barvy k sobě navíc pasují, tak máte vyhráno. Budete mít opravdu kombinovatelný šatník. Když však takové nirvány nedosáhnete, nezoufejte. I tak můžete být spokojení se svým oblečením :)
Když si už takhle sestavíte šatník, můžete v něm mít pár extravagantních/osobitých/jinorodých kousků. Myslím tím například rudé šaty (i když třeba červenou ve skříni nemáte), výrazné, něčím zajímavé tenisky apod. Když máte totiž dobrý základ, tyhle ty věci už lehko dokombinujete.
Důležitost dobrého materiálu a střihu
Už jsem to tu naznačila výš. Jednou z dalších základních věcí při nákupu je vybírat příjemný materiál. Nejde jen o to, zda je příjemný na dotek, ale také abyste se v něm příjemně cítili. Pokud se například v létě hodně potíte, zkuste se vyhnout polyesteru, který funguje jako igelitový pytlík (= neprodyšný materiál). Pokud milujete len, kupte si lněné šaty. Geniální materiál je třeba hedvábí. V zimě halenka z hedvábí nestudí, zároveň je lehká a prodyšná, že v létě se v ní pařit rozhodně nebudete.
Střih je také velmi důležitý, protože pokud nám střih nesluší („vypadám v tom tlustá/ý“, „mám v tom divný zadek“, „opticky mě to zmenšuje“), kolikrát takový kousek vezmeme na sebe? Jednou? Dvakrát?
…s tím souvisí další bod:
Nenakupujte v afektu
Nenakupujte nárazově – kvůli nějaké společenské akci, ani pro motivaci zhubnout/přibrat. Může to dopadnout tak, že si koupíte fashion kousek plný kompromisů („ale jo, sedí mi to…trošku to škrábe, ale to bude nakonec v pohodě“, „sice tuhle barvu nenosím, ale líbí se mi to“). A opět se dostanete do zacyklenosti, kdy budete mít v šatníku věci, které vynesete jednou a tím to hasne.
Ve druhém případě (motivační nakupování) se vaše idea nikdy nemusí naplnit a na danou věc nikdy nepřijde ten správný čas. Smiřte se se svou postavou, kupujte si věci, které vám dokonale padnou a když přiberete/zhubnete, vyměňte tyto věci za jiné. Víte kolika lidem ve skříni leží věci s nálepkou „jednou, až to obleču“? A třeba nikdy neoblečou…
Super trend neznamená trend pro každého
Tohle si, prosím vás, pamatujte! Být trendy za každou cenu se vám může šíleně vymstít. Nejsme všichni stejní, takže už jen z toho důvodu, ne všem všechno sluší. Kupujte si takové věci, které podtrhnou vaši osobnost, vaši postavu. Necpěte se do boyfriend jeans, když víte, že jste maličká a přidává vám to objem apod.
Dobře seskládaný šatník = jednodušší život, šťastnější život
Ano. Je to vlastně částečná filosofie minimalismu. Minimalizuj blbosti okolo sebe a bude ti líp. A věřte mi, ono to opravdu funguje. Nejde o to mít jen tři věci a konec. Mějte věcí, kolik potřebujete, ale to je to – MĚJTE VĚCI, KTERÉ OPRAVDU POTŘEBUJETE! Co k životu nepoužíváte je jen balast, který vás zahlcuje a dělá vám v životě chaos.
Závěrem vám chci připsat pár rad.
Pokud neměníte šatník kvůli tomu, že jste dospěli do fáze změny módního stylu, ale z potřeby mít ve skříni míň (za to ale kvalitnějších) kusů, dělejte to postupně. Kdybyste hned všechno vyházeli, jednak se neobléknete, za druhé bude to pro vás obrovská finanční zátěž a za třetí – není to ani ekologické. Skvělý příklad můžu dát na obyčejných tričkách z běžného řetězce, které mají většinou malou gramáž; počkejte si až se zcuckovatí nebo roztrhají (ono to zase tak dlouho někdy netrvá :D), a potom si kupte něco kvalitnějšího. Jednoduše kus za kus.
Druhá se týká kombinování a nazvala bych jí „černá není vždy černá“; jde o odstíny. Někdy jedna zelená není ta samá zelená a nehodí se to k sobě. Zvolte si už předem, zda v šatníku preferujete světlejší/pastelovější nebo temnější odstíny barev a podle toho už předem nakupujte. Ubere vám to opět čas, který strávíte před skříni, když „nevíte, co na sebe“.
Třetí rada zní: pokud rádi nosíte vzorované kousky, mějte doma stejně pár basic kusů oblečení (tzn. čisté, ničím nepopsané bezvzorové), ať si opět nepřekombinujete výsledný look. Nebo naopak – ať se opět nedostanete do situace, že nemáte co na sebe, protože sice máte 10 zajímavých halenek, ale ani jedna se nehodí k něm pruhovaným kalhotám.
Do takových kousků řadíme právě ty nadčasové, jednoduché, které využijete na milion příležitostí a které jen tak nevyjdou z módy. Takže vám sem na úplná závěr dám pár tipů, co mít ve skříni:
Malé černé šaty/ pro pány oblek, neroztrhané džíny; černé společenské kalhoty; bílá košile; 3 neutrální trička (nejlépe černé, bílé, krémové/tělové); jeden opravdu teplý svetr (v nějaké lehce kombinovatelé barvě pro váš šatník); boty do každého terénu (na podpatku/společenské, pohorky, tenisky), jednoduchý černý/hnědý pásek.
Tohle všechno je směs sesbíraných rad a vlastní zkušenosti, co mi funguje a v čem vidím smysl. Nikdo ale neříká, že to nemůžete mít jinak. Móda by měla být „funkční zábavou“. A jak jsme se učili na umělecké škole – pokud znáte pravidla malby, grafiky, fotografie… vlastně čehokoliv, pak tyhle pravidla můžete začít i porušovat.
Help me