lokalita: Česká republika, Praha (Karlín)
Web: http://www.kavarnakocici.cz/
Koncept kočičích kaváren je tu s námi již nějakou dobu. Svůj boom má asi už má za sebou, i tak jsou tyto místa veřejností velice oblíbená. Já sama jsem se chystala navštívit již tři takové kavárny, bohužel se mi povedlo dostat se jen do jedné z nich (za to teda už dvakrát). Tak bych vám tu chtěla vypsat pár poznatků, co jsem si z toho všeho odnesla.
Co od kočičí kavárny (ne)čekat?
Rozhodně nečekejte, že kočičí přátelé budou dělat to, co vy chcete. Ano, kočky jsou neskutečně paličaté. Když něco nechtějí, tak to prostě nechtějí – stejně tak, když si něco zamanou, tak toho také dosáhnou. S tím nic nenaděláte a s troškou ironie musím říct, že je lepší kočce ustoupit. – Sama to znám z vlastní domácnosti. Když se moje milovaná kočička rozhodla, že bude ležet na čerstvě vypraném prádle, tak tam prostě ležet bude (a můžete jí desetkrát odnést pryč a stejně se vrátí; takže pak nezbývá než obětovat nějaký horní vypraný kousek a nechat jí tam ležet). – Kdo nemá na tuhle povahu trpělivost, nechť do takových kaváren radši ani nechodí.
Kočka není hračka
S tím jsem se setkala nejen u dětí, ale i u dospělých. Ať jsou to malí či velcí, zodpovědnost za takové chování (dle mého) vždy nesou dospělí, protože dospělí mají dítěti vysvětlit, že „ne, kočičce se za ocas netahá“ a sami mají mít tolik rozumu, aby se tak nechovali.
O to překvapivější pro mě bylo, že nahánění koček v kavárně jsem viděla i v té starší věkové kategorii. Dospělí si přesedávali od stolu ke stolu, i když kočky o jejich pozornost nestály a následně je chytaly, když utíkaly pryč, atd. A co myslíte, že nakonec tyhle malá chlupatá stvoření udělala? Zalezla tam, kde měly klid – tzn., buď do své skrýše (kterou jim kavárna poskytuje – mají taková speciální kočičí místa, kam návštěvník nemůže) a nebo potom k lidem, co je nechávali být; v tomto případě ke mně a příteli. A tam vyspávaly do aleluja.
S povahou kočky nejdál dojdeš
Pokud si chcete tedy opravdu užít atmosféru kočičích kaváren, chovejte se jako kočka. Věnujte se vlastním věcem, dejte si něco dobrého, kochejte se atmosférou. Pokud kočka uvidí tuhle vaši pohodičku (že ji nijak nenaháníte) a navíc, máte-li na stole něco dobrého (i když krmení od stolu je zakazováno!), přijde za vámi sama.
A samotná Kavárna Kočičí…?
Karlínskou kočičí kavárnu mám velice ráda. Nejenže interiér je takové jedno velké kočičí doupě (čti „je to tam útulné“), ale i sortiment mají výborný. Obsluha je také naprosto úžasná. A na stolech leží takové malé knížečky, kde si můžeme přečíst, jaký kočičí kamarád se za vámi přišel podívat (je tam napsané jméno a povaha zvířete, co má/nemá rádo a samozřejmě fotografie, abyste danou kočičku poznali).
Teď mi nezbývá nic jiného, než vám popřát příjemnou chvilku s chlupatými miláčky, pokud se sem vyberete. A pokud jste již v nějakém takovém konceptu byli, napište mi své zkušenosti do komentáře. Ráda si je přečtu.