Tento podtitul jsem si tentokrát nevymyslela sama. Přesně takovými slovy se značka Radua Crystal představuje. A víte co? Řekla bych, že pravdivě.
Původně jsem si říkala, že jako úvodní fotku dám něco více ‚produktového‘. Ale právě hlavní myšlenka, se kterou je tato značka spjatá, mi tak nějak vnukla, že bude na úvod mnohem lepší osobnější fotografie. Naše kočička Eliška a skleničky, seznamte se. A ještě, když jsme u těch osobnějších věcí; děkuji za pózování Julce, modelce rukou :)
Za značkou Radua Crystal stojí designérka Radua Kaňáková Zneikahová, která se snaží propojovat tradici s moderními prvky. Její sklo je vlastně příběh, který kdysi začal (a ze kterého čerpá) a dnes pokračuje. A to pokračování není vepsané jen do samotného produktu, ale produkt sám jak žije, v různých domácnostech, dostává stále jiné a jiné perspektivy své existence. Však si jen vzpomeňte…
…jste u babičky s dědou a babička vám začne vyprávět odkud dostala tu a tu vázu, jak je stará, kde stávala a co s ní rodina zažila za historky (třeba, jak se jednou málem rozbila, a proto má na sobě nějaký šrám). A to je ten příběh, který pokračuje i daleko potom, co skleněný produkt opustí své výrobní místo. Příběh, který ovlivňuje každá domácnost zvlášť.
Skleničky, které vidíte v článku, jsou z kolekce Viktorie, která mi přijde nejbližší a nejkrásnější. Tato série odkazuje na autorčinu babičku, která ovlivnila celý její život (dost tomuto rozumím, něco podobného znám sama). Kolekce Viktorie je tedy vcelku nostalgickou záležitostí…a já v ní tu krásu vzpomínek cítím.
Není to však jediná kolekce, kterou Radua Crystal nabízí. Podívejte se sami na jejich web – https://www.raduacrystal.cz – třeba se do něčeho zamilujete stejně jako já.
A autorku samotnou můžete sledovat na Facebooku i Instagramu.