Před pár týdny jsem si konečně koupila řasokoule, po kterých jsem již dva, tři roky pokukovala. Nějak se mi nákup odkládal, asi to pro mě nikdy nebylo tak důležité, ale když jsem řasokoule doporučila jako dárek kamarádce, která je nakonec i jako dar koupila, řekla jsem si „už si je musíš koupit i ty“.
Proč řasokoule?
Poslední rok, jak jsem si stihla všimnout, se staly řasokoule trendem. A trošku mě to i štve. Stává se mi, že si něco vyhlédnu a trvá mi – někdy právě i roky – než si věc koupím. A než si to pořídím, světe div se, najednou po tom prahne polovina lidí. No ale co už. S tímhle asi nic nenadělám. Osobně mě to štve jen z důvodu, že nemám ráda, když mám stejné/podobné věci jako ostatní. Trendy celkově moc nechápu a absolutně se jimi neřídím; hlavně co se týká módy. Pravdou ale zůstává, že ač máme nespočet designů, i tak se nevyhneme tomu, že vícero lidí vlastní tu samou věc. Ale proč toho dosahovat na sílu, cíleně? Například jsem nikdy nepochopila, proč si tolik lidí najednou začalo kupovat červené tenisky. A takových ‘wtf’ věcí bych mohla vyjmenovat víc. No, ale to je odpočka od tématu. Takže…
…proč řasokoule? V obou svých domovech mám místnostech místa, kde není dostatečné světlo (ale není tam zase úplná tma), abych tam měla položené rostliny, které pěstuji (nebo chci pěstovat). Jsem systematický „zahradník“, který si nekupuje rostliny, aby nějaké měl, ale protože nějakou konkrétní chce. Takže třeba v hradeckém domově pěstuji dva bonsaje, vánoční kaktus, aloe vera, rýmovník, od kamarádky jsem dostala jeden závěsný sukulent a na zahradě mátu s meduňkou; a kdysi dávno jsem si do zahrady vysadila tis.
Řasokoule se mi nejen líbily, ale také se mi zdály ideální do jednoho z rohů svého pokoje, který právě neoplývá prozářeností. Navíc to je ‘rostlina’, která neroste rychle a může fungovat i v rámci dekorace, v otevřené poličkové skříni. V neposlední řadě – i když vlastně to byl prapůvodní důvod, ze kterého koupě řasokoulí vyšla – jsem před pár lety dostala od kamarádky dvě takové skleněné baňky/nádoby/vázy, které původně měly sloužit na látkové odličovací tampónky, ale zdály se mi na to až moc velké, takže nakonec (dočasně) ztratily svou funkci.
Řasokoule jsem si kupovala v pražském obchůdku Zahrada na niti. Ten má sice i eshop, ale mě lákalo se přijít přímo podívat, jaké to tam mají. A byla to nádhera. Vkládám sem pro ilustraci fotografii z jejich instagramového účtu, která aspoň částečně vše dosvědčí.
Do obchodu jsem se vydala ve velkých vedrech a přišla jsem do absolutní oázy. Všude plno rostlinstva, ve vzduchu byla cítit vlhkost, zpívali tam ptáci (v obchodě mají andulky, pokud se nemýlím). A těch designérských nápadů! Krása. Opravdu. Pokud čas dovolí, zastavte se tam. Je to vážně kouzelné místo.
Pokud však máte obchůdek daleko, pak se podívejte na jejich web, mají nejen eshop, ale na stránkách je krásně rozepsaná i péče o jednotlivé rostliny (nejen o řasokoule).
Co se týká řasokoulí, tak péče je jednoduchá. Jednou za týden až dva vyměnit vodu (nejlépe vodu převařit nebo pokud máte čistou říční, tak můžete použít tu), trošku řasokouli pomačkat (ať zůstane pěkně kulatá) a omýt (tak z ní dostanete případné nečistoty). A to je vše. Tato kulička řas žije z fotosyntézy, takže toho zase tolik nepotřebuje :)
Mimochodem, řasokoulím se také říká Jezerní skřítek, a to mi přijde úplně vystihující :)