Německý evangelický hřbitov ve Strašnicích má díky prorostlosti břečťany neuvěřitelnou atmosféru; až se zdá, že některé hroby byly budovány pro propojení s přírodou – s břečťany. Nádherné spletence linoucí se po náhrobních kamenech, stromech, zemi…opravdová krása. Je v tom cítít silná symbolika toho, že nic netrvá věčně – ani náš život, ani naše lidské věci. Nic. Všechno jednou zmizí.
Německý evangelický hřbitov ve Strašnicích – právě tohle místo vám chci nastínit a doporučit k návštěvě.
Tento hřbitov má velmi zajímavou historií. Byl zřízen roku 1795 pro německé evangelíky. V roce 1945 se přestal používat a v roce 1950 byl pak oficiálně zavřen. Po deseti letech od posledního pohřbívání a ukládání uren měl být zrušen, což se naštěstí nestalo. V roce 1955 byla do péče Československé církve husitské svěřena místní hřbitovní kaple.
O likvidaci hřbitova se v následujících letech pořád diskutovalo, ale nic se nedělo – hřbitov jen chátral (hrobky i domek hrobníka používali dokonce bezdomovci jako noclehárnu; právě o tom v roce 2012 režisér David Vondráček natočil film ‘Láska v hrobě’).
V roce 2000 se uvažovalo, že hřbitov bude z větší části zbořen a stane se pohřebištěm vojáků Wehrmachtu, kteří padli na konci druhé světové války (uvažovalo se, že se sem přemístí i jiní němečtí vojáci padlí na území tehdejšího protektorátu). Projekt však nebyl z finančních důvodů i z důvodu odporu památkářů a veřejnosti realizován.
V roce 2002 Ministerstvo kultury tento hřbitov vyhlásilo národní kulturní památkou (kromě samotného hřbitova bylo vyhlášeno kulturní památkou jmenovitě i 15 hrobů a hrobek, které se zde nachází). V roce 2015 prošel hřbitov rekonstrukcí, a tak mohl být znovu otevřen i pro pohřbívání (byly zde vybudovány dvě loučky pro možnost rozptylu zpopelněných ostatků).
Mimo to se tu nadále konají mše husitské církve.
Jak jste si z fotek mohli všimnout, hřbitov je hustě prorostlý břečťany, což mu dodává neopakovatelnou atmosféru. To asi některé návštěvníky částečně i znepokojuje a břečťany chodí odstraňovat (na hřbitovní zdi je připevněna tabulka, ať to lidé nedělají). Mě by teda nenapadlo chodit na hřbitov čistit hroby od břečťanů, ale…paradoxně břečťany náhrobní kameny chrání před povětrnostními vlivy jako je déšť, vítr (tedy eroze kamene). Také vytahují ze země vlhkost, která by mohla kámen poničit (na kameni vlivem zemní vlhkosti mohou vznikat i takové bílé/žluté/černé mapy, což jsou vysrážené minerály; ty také materiál ničí).
Pokud tedy máte strach o památky pokryté břečťanem – nemějte. Vychutnávejte si atmosféru a klid, rozjímejte a nechte přírodu přírodou.
Mimo všechnu tu architektonicko-přírodní krásu chci ještě závěrem zmínit, že jsou zde pohřbené významné osobnosti jako byl Oscar Dolch (železniční konstruktér), Julius Morman a Ludwig Grünberger (hudební skladatelé), Hugo Rex (lékař) či Moritz Gröbe (železniční stavitel a podnikatel; ten si nechal vybudovat na Královských Vinohradech rozsáhlý zahradní areál – dnes známý jako Havlíčkovy sady – s vilou, které se dnes říká Gröbova či prostě Grébovka) aj.
Hřbitov najdete v Praze na adrese Vinohradská 1505/161, Strašnice.