Spišský Hrhov je velmi aktivní dědina. Možná i proto v roce 2015 vyhrála titul Dědina roku.
Najdete tu množství dřevěných/kovových soch, jsou tu upravené ulice, krásná příroda, odkazy historie a božský klid. Nad obcí lítají holoubci, sem tam potkáte kočku nebo po silnici jdoucí ovce, které si sami vyrazily na procházku.
Možná bych o něčem mohla říct, že to je kýč, ale atmosféra tu je opravdu nádherná.
O Spišském Hrhově se dočtete nejspíš v souvislosti se skvělou symbiózou majority a minoritního romském obyvatelstva; což se celému Slovensku dává za příklad. Osobně tohle hodnotit nehodlám, protože jsme se do obce s přítelem dostali za architekturou, ne za samotnými obyvateli. Ale! To, co jsem psala na začátku je pravda. Najdete tu takovou vesnickou idylku, takže se zde asi špatně žít nebude.
Vyhlídková věž na Medvědím vrchu
Naše návštěva v Hrhově měla být jednocílná. Nakonec se to však změnilo v procházení (čti bloudění) po dědině a jejím okolí. Původním cílem byla rozhledna na Medvědím vrchu, která má být brzy otevřená. Když jsme tam před pár dny byli, byla ve stavu „stojí, ale chybí schodiště a hromosvod“; i tak ale někteří musí zkoušet limity a lezou do nedostavěné stavby, protože plot okolo rozhledy byl částečně poničen.
Jelikož to je věc velice čerstvá, která teprve na svou veřejnou premiéru čeká, tak na internetu nenajdete moc informací, jak se sem dostat. Už teda nevím přesně na jaké stránce (a ani nechci jmenovat, abych někoho zbytečně neshazovala), ale našla jsem, jak se k vyhlídkové věži dostat, ale popis byl dost nepřesný. Takže jsme si nakonec museli poradit sami…chvíli pobloudit a nakonec si užít klid v přírodě.
Abyste i vy nebloudili po obci, tu je popis trasy:
Předpokládejme, že jste se dostali do obce. Pokud dojedete autem, nejlepší je zaparkovat před obecním úřadem (parkování neplacené), na náměstí. Tohle ještě značené je a není problém se sem podle map dostat (pokud sem jdete pěšky nebo autobusem, taktéž vás odkazuji na mapy – dostaňte se na náměstí).
Z náměstí se vyberete po ulici Komenského (ta směřuje nahoru, do kopce). Cestou budete křížit ulici Komenského dvakrát. Poprvé se ocitnete na křižovatce s cestami Nová a Pribišova – pokračujte dál – a po druhé budete na křižovatce ulic Nová a Grofska. Na té druhé křižovatce ulice Komenského končí a ulice Grofska vede do leva, ale i dále nahoru. A vy se vydejte stále nahoru; až na konec ulice. Konec ulice poznáte podle toho, že končí klasická asfaltová cesta a poslední dům v ulici má na fasádě zobrazené kočičky :-)
Pokud jste došli sem, pokračujte po kamenité cestě stále dál. Až dojdete na rozcestí (dívejte se na cesty ve směru, jak jste přišli: jedna cesta bude směřovat napravo-nahoru, druhá nalevo-dolů a třetí rovně-do lesa), dejte se stále rovně. Po pár metrech se vám opět cesta rozdvojí a vy tentokrát odbočíte doprava-nahoru. Tak; to je asi ta nejtěžší orientační část, protože pokud se dostanete až sem, tak do cíle už trefíte. Touto cestou se totiž dostanete na planinu pod Medvědím vrchem, ze které je vyhlídková věž už viditelná (pokud byste jí ale neviděli, tak když vyjdete z lesní cesty, pokračujte stále nahoru po planině a dojdete k cíli) :-)
Těsně pod vyhlídkovou věží se nacházejí na stromech zavěšené houpačky, kde je příjemný stín a skvělé místo na odpočinek…
…a nádherný výhled na krajinu okolo vás.
Kromě této novoty má být ve Spišském Hrhově postavená i lesní sauna, kterou má na svědomí organizace Čierne diery. My jsme jí bohužel nepotkali, ale pokud tu je nějaký vášnivý saunista, dávám tímto echo.
Zdroj: https://www.instagram.com/woven_studio/
Pokud byste měli zájem se o sauně dozvědět víc, nechávám tu i odkaz na video, kde se projekt blíže představuje:
Kaštieľ aneb reedukačné centrum pre mládež
Kde jsme se ale zastavili, tak v hrhovského kaštieľu (= kaštel), který v dnešních dnech slouží jako reedukační středisko pro mládež. Nevím, jak budova vypadá zevnitř (prošli jsme si jen přilehlý park a obdivovali budovu z venku), ale dle fasády vypadá budova docela schrátrale; což jí ale na kráse neubírá.
Celým středem obce prostupují různé sochy a jiné objekty/ projekty. Najdete tu kovové sochy postav, dřevěná maxi-díla (maxi úl, maxi kosa na trávu, maxi kolík na prádlo, maxi pánvici apod.) a v neposlední řadě i projekt odkazující k Antoniu Gaudímu (do dnešních dní to jsou tři počiny: objekt LÁSKA, a erb a mozaika na fasádách budov naproti poště; a do budoucna se předpokládá, že se v projektu bude pokračovat).
Tak co, zlákala jsem vás na výlet? ;-)