Zkušenost s Cora Ball

Zkušenost s Cora Ball

Když jsem si chtěla vlastní zkušenost s Cora Ball porovnat s jinými lidmi v našem regionu (myslím tím Českou a Slovenskou republiku), zjistila jsem, že nikdo takovou recenzi ještě nenapsal. Nebo jsem aspoň nic nenašla. Jediné, co jsem dohledala, bylo pár článků o tom, co to vlastně Cora Ball je, a jak se používá. Reálné zkušenosti nikde. Takže nejspíš budu průkopník. Snad to oceníte :-)

Někdy těsně po létě jsem dostala prosbu od kamarádky ze Slovenska, jestli jí v Praze, v Minimum waste (mimochodem, tento obchod doporučuji; mají i eshop), nekoupím Cora Ball. V té době jsem ten název asi už někde zachytila, ale přesně jsem nevěděla co to je. Tak jsem zapátrala. Gumovo-plastová koule do pračky, zachytávající mikroplasty ve vodě, bezúdržbové. Zdálo se mi to vcelku zajímavé a příteli taktéž. Takže, když už jsme se vydali na nákup, koupili jsme si jednu kuličku i pro sebe.

Co je Cora Ball?

Cora Ball má sloužit na zachytávání mikročástic plastů, které se při praní uvolňují z textilního materiálu do vody, což se zjistilo být velkým problémem. A má to fungovat velice prostě: kouli hodíte do pračky a necháte prát s prádlem. Nic víc, nic míň. Jak se prádlo s Cora Ball pere, měly by se do ní namotávat částečky materiálu.

Jediné upozornění, které jsem skrze tuto kouli zaznamenala bylo to, že pokud byste měli nějaké oblečení s ramínky nebo šňůrkami, tak ho radši máte strčit do pytlíku a vyprat v něm. Jinak by se visící části mohly do koule zamotat a poškodit.

Po pár vyprání byste už měli vidět, jak se v centru koule hromadí odpad (na prodejně nám slečna říkala, že se tomu má dát klidně deset pracích cyklů, než se něco začne objevovat).

Naše zkušenost

Noo…popravdě rozpačitá. Jak už jsem na začátku psala – Cora Ball máme od raného podzimu. Do dnešního dne jsme kouli ani jednou nečistili. Nic jsme z ní nevytahávali, a takto vypadá (viz foto). Pereme často, takže to není tím, že bychom pračku používali málo (určitě jsme x-krát překročili 10 praní). Pravdou ale také je, že – teď lehce tipuji – máme asi z 90% textilní věci z přírodních materiálů. Možná to může být i tím. Takže si s přítelem s úsměvem na tváři říkáme, že nejspíš asi neznečisťujeme tolik vodu.

(Foceno 15. 1. 20; namotané jsou jen nějaké drobné nitě, pár vlasů a jeden pidi textilní chuchvalec – ale opravdu pidi, takže se moc dobře vyfotit nedal)

Podobnou zkušenost má i moje kamarádka (i když jsem se jí neptala na materiálové složení šatníku).

Na druhou stranu… na Instagramu můžete vidět fotky a videa, jak je ta koule zanesená (takže by to asi mělo fungovat, ne?).  No, upřímně by mě zajímal názor i dalšího člověka. Reálného člověka.

/Ještě chci přidat definici mikroplastů, a skrze to jeden můj postřeh – Wikipedie prozrazuje, že by to měly být „různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po 5 milimetrů“. Takže si také říkám, jestli ty zachytávací hrbolky jsou dostatečné (jestli nejsou moc velké) na namotávání. Popřípadě – jestli nemusíte mít opravdu, ale opravdu hooodně vlákýnek z oblečení, které by se následně namotávaly. Protože pár malých vláken to asi nezachytí. Nebo ano?

Pokud tedy Cora Ball vlastníte, napište mi pod článek, zda se vám v ní hromadí odpad nebo ne. Pomůžeme si tím navzájem :)

Nahoru