Tento týden jsme si připomínali nešťastné výročí od pádu továrny Rana Plaza v Bangladéši (2013), která se kvůli hrozným pracovním podmínkám zřítila a zabila 1134 pracovníků. Ta popud se následně vzmohla vlna nevole proti vykořisťování lidí, požadující lepší podmínky pro dělníky v oděvním průmyslu. Kolik se toho změnilo, těžko měřit. Nějaké
Když jsem byla mladší, nakupovat v sekáči bylo něco, co značilo, že na věci nemáte. Myslím si, že to bylo zapříčiněno i tím (a někde tahle realita přetrvává dodnes), že sekáče – takové ty klasické hrabáky – vypadaly jako kdyby věci přivezly ze smetiště a tam je jednoduše vysypaly. Takže
Každý z nás v životě nonstop něco/někoho ztrácí. Ztrácíme lidi, protože jejich smýšlení o světě je jiné než to naše… Ztrácíme čas, někdy s někým, někdy jen sami se sebou… Ztrácíme trpělivost, ve věcech běžných i těch vyhrocených… Ztrácíme peníze, pro svou blbost nebo v investicích, které se možná nikdy
