Léto je pryč, podzim v plné síle a já tu pro vás mám další várku obchodů s lokálním (popřípadě zahraničním) designem. Snad jste se na to těšili. V tomto článku si představíme až osm takových míst, kde můžete nakupovat :-) 1) Radosti z verandy (Jihlava; https://www.radostizverandy.cz/) Tento obchůdek a eshop zároveň, má pod
Tomašovský výhľad – stejně jako Spišský hrad – je lokalitou turisticky velmi oblíbenou. Být zde o samotě je téměř nemožné. Téměř. Nám se to vlastně podařilo. Bylo po dešti (a déšť v předpovědi hlásili), takže na vyhlídce jsme potkali jen tři skupinky lidí (a to jen na chvíli). A když postupně
Tento podtitul jsem si tentokrát nevymyslela sama. Přesně takovými slovy se značka Radua Crystal představuje. A víte co? Řekla bych, že pravdivě. Původně jsem si říkala, že jako úvodní fotku dám něco více ‚produktového‘. Ale právě hlavní myšlenka, se kterou je tato značka spjatá, mi tak nějak vnukla, že bude
Ticho. Klid. Mysteriózní a tajuplné pocity. Chvíli strach, chvíli krása. Asi takové pocity se mě zmocňovaly, když jsme se s přítelem procházeli v Zádielské tiesňave. Opět výlet, kde jsme celou dobu byli sami. Vyšli jsme si sem v deštivých dnech, ale nepršelo nám (ostatně tahle situace se opakovala na všech letošních slovenských toulkách).
Podzim je pro mě snad to nejemotivnější období v roce. Upřímně řečeno nevím, zda je to spojené s tím, že „všechno končí a další začíná“ (každoroční koloběh školy a mých návratů ze slovenského domova opět do Česka) nebo to je živočišný (po)cit, že příroda slábne a pomalu se chystá na zimu. Slunce
S přítelem rádi výletujeme do ticha, na neprofláknutá místa. Kde potkáte jen pár místňáků a jinak jste v přírodě sami. Něčím takovým je vyhlídka s křížem na sedle Pod Hejdovom. Je to vyhlídka těsně nad obcí Vyšný Slavkov. Cesta to není daleká, co se týká kilometrů. Za to je to pěkný stoupák. V jedné
Někdy je lepší nevědět na jakého umělce jdete. To se mi tentokrát potvrdilo. Hledala jsem nějakou zajímavou výstavu v Košicích a dle popisu mě zaujal právě Ašot Haas, umělec s rodištěm v Moskvě, ale žijící a tvořící v Bratislavě. Do letošního léta jsem ho vůbec neznala a jeho výstava mě naprosto pohltila. Neříkám,
O Spišském hradu toho bylo napsáno již mnoho (a dalo by se psát mnoho dalšího). Jeho historie sahá až do přelomu 11. – 12. století a je jednou z nejvýznamnějších památek (nejen) této oblasti (pro svou důležitou hodnotu je zapsán i na Seznam světového dědictví UNESCO). Dokonce se o něm píše
Spišský Hrhov je velmi aktivní dědina. Možná i proto v roce 2015 vyhrála titul Dědina roku.Najdete tu množství dřevěných/kovových soch, jsou tu upravené ulice, krásná příroda, odkazy historie a božský klid. Nad obcí lítají holoubci, sem tam potkáte kočku nebo po silnici jdoucí ovce, které si sami vyrazily na procházku.Možná
Tohle byl jen takový mini výlet. I tak ale stojí za to tohle místo na Spiši zmínit. Léta jsem okolo kapličky na Sivé Bradě jezdila a vždy mě to k ní přitahovalo. Na druhou stranu jsem byla na tolik laxní, že jsem si nikdy o tom nic nezjistila, nikdy jsem
